Tato studie byla provedena k měření AFI u vysoce rizikových těhotenství a ke korelaci s výsledkem plodu. Průměrný věk matek v této studii byl 24,31 ± 3,19 roku. Magann a kol. v letech 1999 a 1997 uváděly průměrný věk matek 24,8 ± 5,3, respektive 24,5 ± 0,5 roku, což bylo srovnatelné s naší studií. V naší studii parita nemá žádný vztah k distribuci případů, jak bylo vidět ve studii provedené Magann et al. .

V naší studii mělo z 29 pacientů s AFI < 8 cm 12 (41,4%) pacientů IUGR. O’Brien a kol. dospěl k závěru, že retardace růstu plodu je významně spojena s AFI 7 cm nebo méně (P ≤ 0,001).

V této studii ze šesti pacientek s těhotenstvím po porodu oligohydramnion (AFI < 5 cm) byl pozorován ve 2 (33,3%) případech. Ve studii provedené Marksem a Divonem o těhotenství po porodu byl oligohydramnios prokázán u 59 (11,5%) pacientů. Pokud je diabetes spojen s makrosomií a defekty neurální trubice, může se vyvinout polyhydramnios. V naší studii bylo zjištěno, že průměrná hodnota AFI u pěti pacientů s diabetem byla vyšší (12,3 cm) než u nediabetických pacientů (11,5 cm), ačkoli nebyla statisticky významná (hodnota P ≥ 0,1).

V v současné studii byl studován AFI podle gestačního věku. Průměrná hodnota AFI byla 11 567 cm. Maximální AFI 13,13 cm (průměr) bylo pozorováno ve 34–36 týdnech těhotenství, které po 40 týdnech postupně klesalo na 9 085 (průměr). Podobně Phelan a kol. prokázaly průměrný AFI 12,9 ± 4,6 u 353 těhotenství v gestačním věku v rozmezí od 36 do 42 týdnů. Bowen-Chatoor a Kulkarni prokázali průměrný AFI 9,93 ± 4,37 cm po 42 týdnech, což je srovnatelné s naší studií.

V naší studii bylo zjištěno, že průměrný AFI pěti pacientek s Rh-negativním těhotenstvím byla více, tj. 12,84 cm než ostatní pacienti, tj. 11,5 cm. Průměrná hmotnost matek v naší studii byla 64,87 ± 9,66 kg, ve většině případů mezi 50–65 kg. Padesát čtyři (68,35%) pacientů mělo spontánní nástup porodu, zatímco 25 (31,64%) bylo indukováno. Hlavní indikací pro indukci byl PIH, IUGR následovaný postdatovaným těhotenstvím.

V této studii bylo z 29 pacientek s nízkým AFI (< 8 cm) šest (20,7%) mělo dodávku kleští, zatímco 13 (44,8%) pacientů mělo císařský řez. Z 61 pacientů s normálním AFI mělo 47 (77%) normální porod. Podle Rutherford et al. , výskyt císařského řezu byl 58% u pacientů s AFI < 8 cm, což je o něco více než v naší studii. Míra jejich císařského řezu u pacientů s AFI > 18 cm byla 41%, což bylo v naší studii nízké (30%).

V naší studii 15 případů měl likér obarvený mekoniem, z nichž osm (53,33%) mělo nízké skóre AFI (≤ 8 cm). Ve studii Golana a kol. , vysoký výskyt mekoniového barvení alkoholu (29,1%) byl pozorován u oligohydramnionu. V jiné studii Maganna et al. , plodová voda zbarvená mekoniem byla pozorována u 13,8% pacientů s AFI ≤ 5 cm. V naší studii měli z osmi pacientů s nízkým AFI (≤ 5 cm) dvě (25%) fetální bradykardii. V podobné studii Magann et al. , bylo zjištěno, že u pacientů s AFI < 5 cm mělo 24% pacientů fetální bradykardii, což bylo srovnatelné s naší studií.

V naší studii byly čtyři pacienti měli děti s vrozenými anomáliemi, z nichž dva (50%) měli nízký AFI < 8 cm a jeden měl AFI > 18 cm. Ve studii provedené Martinez-Friasem a kol. u malformovaných novorozenců mělo 3,01% oligohydramnion. Anomálie ledvin a plicní defekty byly spojeny s oligohydramnionem. Ve své studii uváděli polyhydramnion v 3,69% případů. S polyhydramniem byly spojeny anomálie jícnu a zažívacího traktu, defekty neurální trubice a další malformace centrálního nervového systému. V naší studii byly osteogenesis imperfecta a bilaterální CTEV spojeny s nízkým AFI < 8 cm a tracheoezofageální píštěl byla spojena s AFI > 18 cm.

V naší studii byla perinatální úmrtnost 7%. Z těchto sedmi případů měly tři děti (42,85%) závažné vrozené vady, dva případy (28,57%) měly nízké AFI < 8 cm a dva případy (28,57%) měly AFI > 18 cm. Biggio a kol. uvedli 6% perinatální úmrtnost ve své studii s 370 ženami, což bylo srovnatelné s naší studií.