Změřili jsme pupilární světelný reflex (PLR) u 5 pigmentovaných krys Long Evans (pod sedatací urethanu) v tři podmínky: přímá stimulace, konsensuální stimulace a kontrolní podmínka určená k měření účinků rozptýleného světla. Průměrné zúžení (maximální amplituda) produkované ganzfeldovým stimulem poskytujícím 1,6 log kvanta absorbovaného na tyč za sekundu po dobu 3 s bylo naměřeno 0,78 ± 0,07 mm pro přímou PLR, 0,67 ± 0,06 mm pro konsensuální PLR a 0,07 ± 0,029 mm pro kontrolní stav. Korigovali jsme konsensuální měření pro každou krysu odečtením hodnoty kontrolní (indukované rozptylovým světlem) zúžení. Porovnání korigovaného konsensuálního zúžení s přímým zúžením ukázalo, že konsensuální zúžení v průměru dosáhlo amplitudy 78% přímé zúžení. Naše zjištění jsou v rozporu s tvrzením, že u hlodavců chybí konsensuální zorný světelný reflex. Přestože jsou naše výsledky v souladu s nálezy ukazujícími bilaterální projekce sítnice do pretektu (které podřizují pupilární světelný reflex) u krysy, poměr konsensuál-přímý, který uvádíme, je vyšší, než by se dalo očekávat z anatomických odhadů celkového podíl nezkřížených až zkřížených optických vláken u krysy.