Neville Chamberlain, v plném znění Arthur Neville Chamberlain, (narozen 18. března 1869, Birmingham, Warwickshire, Anglie – zemřel 9. listopadu, 1940, Heckfield poblíž Readingu, Hampshire), předseda vlády Spojeného království od 28. května 1937 do 10. května 1940, jehož jméno je ztotožňováno s politikou „appeasementu“ vůči Německu Adolfa Hitlera v období bezprostředně předcházející světové válce II.

Syn státníka Josepha Chamberlaina a mladšího nevlastní bratr sira Austena Chamberlaina řídil sisalovou plantáž svého otce na bahamském ostrově Andros a poté prosperoval v kovozpracujícím průmyslu v Birminghamu. V roce 1915 byl zvolen primátorem tohoto města. V roce 1916 zřídil obecní spořitelnu, jedinou ve Velké Británii. V prosinci 1916 nastoupil do koaliční vlády první světové války Davida Lloyda George jako generální ředitel vojenské služby, ale s nedostatečnými pravomocemi rezignoval v srpnu 1917. Jako konzervativní člen sněmovny od prosince 1918 působil Chamberlain jako generální správce pošty ( 1922–23), generální pokladník ozbrojených sil (1923), ministr zdravotnictví (1923, 1924–29 a 1931) a státní pokladník (1923–24 a 1931–37). Stal se předsedou vlády 28. května 1937.

V marném pokusu ovládnout fašistickou Itálii od německého vlivu souhlasil (16. dubna 1938) s uznáním italské nadvlády v Etiopii a udržel Velkou Británii mimo španělská občanská válka (1936–1939), do níž byla hluboce zapojena Itálie. O několik dní později (25. dubna) se také zavázal opustit britské námořní základny v Irsku, což je krok, proti kterému někteří staví oslabení obranných schopností Británie.

V září 1938 Chamberlain třikrát odjel do Německa v úsilí zabránit vypuknutí obecné evropské války kvůli Hitlerově požadavku, aby Československo postoupilo Sudety Německu. Mnichovskou dohodou ze dne 30. září s francouzským premiérem Édouardem Daladierem vyhověli téměř všem Hitlerovým požadavkům a nechali Československo bezbranné. Vrátil se do Anglie oblíbeného hrdiny, hovořil o „míru se ctí“ (ozvěnou dřívějšího předsedy vlády Benjamina Disraeliho) a „míru pro naši dobu“. Okamžitě však nařídil zrychlení britského programu vyzbrojování. Když se Hitler zmocnil zbytku Československa (10. – 16. Března 1939), Chamberlain definitivně popřel uklidnění a brzy vydal anglo-francouzské záruky ozbrojené podpory Polsku, Rumunsku a Řecku v případě podobných útoků. Příští měsíc byl poprvé v britské historii zaveden vojenský odvod v době míru.

Na sovětsko-německou smlouvu o neútočení (23. srpna 1939), která zmařila Chamberlainův plán dohody o vzájemné pomoci mezi Velkou Británií, Francií a SSSR, následovala anglo- Polský pakt (24. srpna). Když Němci zaútočili na Polsko (1. září 1939), Chamberlain kontroval britským vyhlášením války (3. září). Zůstal předsedou vlády v období „falešné války“ sporadických vojenských akcí a do svého válečného kabinetu si vzal svého předního kritika Winstona Churchilla jako prvního pána admirality.

Po neúspěchu britské expedice do V Norsku v dubnu 1940 Chamberlain ztratil podporu mnoha konzervativců ve sněmovně. Rezignoval 10. května, v den německé invaze do nížin. V Churchillově koaliční vládě působil loajálně jako vrchní předseda rady až do září 30. prosince 1940, kdy byl špatný zdravotní stav nucen rezignovat na tento úřad a vedení konzervativní strany. O několik týdnů později zemřel.