Účel: Zjistit, zda jsou preventivní zásahy proti dekubitům implementovány, když celkové skóre podle Bradenovy stupnice odráží, že je pacient ohrožen.

Návrh: Bylo provedeno retrospektivní přezkoumání grafu u 20 pacientů s potvrzenými nemocničními dekubity (HAPU).

Subjekty a prostředí: Ze 63 grafů byl systematicky vybrán pohodlný vzorek 20 pacientů s HAPU potvrzených certifikovanou ošetřovatelkou rány. Prostřednictvím studie bylo 200 lůžkové zařízení akutní péče v středozápadních Spojených státech.

Metody: Byla provedena retrospektivní kontrola 20 grafů pacientů. Shromážděná data zahrnovala denní skóre Braden Scale a skóre subškály spolu s implementací preventivní intervence pro dekubity pro rizikové (kumulativní skóre Braden Scale ≤ 18) a bez rizika (kumulativní skóre Braden Scale > 18) dnů. Data byla shromažďována před i po výskytu dekubitů. Výskyt preventivních zákroků byl srovnáván mezi rizikovými a nerizikovými dny pacientů.

Výsledky: Bylo zjištěno, že devatenáct procent nerizikových dnů pacientů mělo nižší skóre dílčí škály, což naznačuje potřebu cílených preventivních zásahů. Den před výskytem HAPU bylo průměrné skóre Bradenovy škály 13,7 ± 2,8 (průměr ± SD) u těch, kterým byla poskytnuta intervence, a 18,5 ± 2,3 u těch, kterým nebyla poskytnuta intervence (t = 3,89, P = 0,001). Šedesát tři procent rizikových pacientů dostalo nějakou intervenci den před výskytem HAPU, zatímco 20% nerizikových pacientů dostalo nějakou intervenci.

Závěry: Rutinní používání nástroje pro posouzení rizika vzniku dekubitů je považováno za nezbytné pro komplexní program prevence dekubitů. Plánování preventivní péče podle dílčích skóre Bradenovy stupnice může být v některých případech účinnější pro prevenci HAPU.