Vztah klient-právník

Tímto pravidlem se řídí zveřejňování informací týkajících se zastupování klienta během advokátova jednání právníkem. zastupování klienta. Viz pravidlo 1.18 týkající se povinností právníka, pokud jde o informace poskytované právníkovi potenciálním klientem, pravidlo 1.9 (c) (2), týkající se povinnosti právníka nezveřejňovat informace týkající se právníka “ s předchozím zastoupením bývalého klienta a pravidly 1.8 (b) a 1.9 (c) (1) pro povinnosti advokáta s ohledem na použití těchto informací ve prospěch klientů a bývalých klientů.

Základní zásadou ve vztahu klient-právník je, že při neexistenci informovaného souhlasu klienta nesmí advokát prozrazovat informace týkající se zastoupení. Viz pravidlo 1.0 (e) pro definici informovaného souhlasu. To přispívá k důvěře, která je charakteristickým znakem vztahu klient-právník. Klientovi se tak doporučuje, aby vyhledal právní pomoc a plně a upřímně komunikoval s právníkem, a to i v případě trapných nebo právně škodlivých věcí. Advokát potřebuje tyto informace, aby účinně zastupoval klienta a v případě potřeby mu poradil, aby se zdržel protiprávního jednání. Téměř bez výjimky přicházejí klienti k právníkům, aby určili jejich práva a to, co je v komplexu zákonů a předpisů považováno za legální a správné. Na základě zkušeností právníci vědí, že téměř všichni klienti se řídí poskytnutými radami a zákon je dodržován.

Zásadu důvěrnosti klient-právník uplatňují související právní orgány: privilegium advokáta-klienta, doktrína pracovního produktu a pravidlo důvěrnosti stanovené v profesionální etice. Výsada advokáta a klienta a pracovní produkt platí v soudních a jiných řízeních, ve kterých může být právník předvolán jako svědek nebo může být jinak požadováno, aby předložil důkazy týkající se klienta. Pravidlo důvěrnosti klient-právník platí v jiných situacích, než jsou situace, kdy je vyžadován důkaz od právníka z donucení. Pravidlo důvěrnosti se například nevztahuje pouze na záležitosti důvěrně sdělené klientem, ale také na všechny informace týkající se zastoupení, bez ohledu na jeho zdroj. Advokát nesmí tyto informace zveřejnit, s výjimkou případů, kdy je to povoleno nebo požadováno Pravidly profesionálního chování nebo jinými zákony. Viz také Rozsah působnosti.

Odstavec (a) zakazuje právníkovi odhalit informace týkající se zastupování klienta. Tento zákaz se vztahuje také na zveřejnění informací právníkem, která sama o sobě neodhalí chráněné informace, ale mohla by přiměřeně vést k zjištění těchto informací třetí osobou. Použití hypotetiky advokátem k diskusi o otázkách týkajících se zastupování je přípustné, pokud není rozumná pravděpodobnost, že posluchač bude schopen zjistit totožnost klienta nebo situaci, která se týká.

Autorizované zveřejnění

S výjimkou případů, kdy pokyny klienta nebo zvláštní okolnosti omezují toto oprávnění, je právník implicitně oprávněn zveřejňovat informace o klientovi, pokud je to vhodné při provádění zastupování. V některých situacích může být například právník implicitně oprávněn připustit skutečnost, kterou nelze řádně zpochybnit, nebo zveřejnit informace, které usnadní uspokojivý závěr věci. Advokáti ve firmě si mohou v průběhu praxe firmy navzájem sdělovat informace týkající se klienta firmy, pokud klient nedal pokyn, aby konkrétní informace byly omezeny na konkrétní právníky.

Zveřejnění nepříznivé pro klienta

Přestože veřejnému zájmu obvykle nejlépe vyhovuje přísné pravidlo, které vyžaduje, aby právníci zachovali důvěrnost informací týkajících se zastupování jejich klientů, pravidlo důvěrnosti podléhá omezeným výjimkám. Odstavec ( b) (1) uznává převažující hodnotu života a fyzické integrity a umožňuje zveřejnění, které je přiměřeně nutné, aby se přiměřeně zabránilo jisté smrti nebo podstatné újmě na zdraví. K takové újmě lze přiměřeně jistě dojít, pokud bude bezprostředně utrpěno nebo pokud bude existovat podstatná hrozba, že osoba utrpí takovou újmu později, pokud právník nepřijme opatření nezbytná k odstranění hrozby. Právník, který ví, že klient má náhodnou y vypouštěný toxický odpad do vodovodu města může odhalit tuto informaci úřadům, pokud existuje současné a podstatné riziko, že osoba pijící vodu dostane smrtelnou nebo vysilující chorobu a je nezbytné zveřejnění právníka eliminovat hrozbu nebo snížit počet obětí.

Odstavec (b) (2) je omezená výjimka z pravidla důvěrnosti, která umožňuje právníkovi odhalit informace v rozsahu nezbytném k tomu, aby postižené osoby nebo příslušné orgány mohly zabránit klientovi ve spáchání trestného činu nebo podvod, jak je definován v pravidle 1.0 (d), který je přiměřeně jistý, že povede k podstatnému poškození finančních nebo majetkových zájmů jiné osoby a na jehož podporu klient využil nebo využívá služeb právníka. Takové závažné zneužití vztahu klient-právník klientem propadá ochraně tohoto pravidla. Klient může takovému zveřejnění samozřejmě zabránit tím, že se zdrží protiprávního jednání. Ačkoli odstavec (b) (2) nevyžaduje, aby právník odhalil pochybení klienta, nemusí mu poradit ani pomáhat při jednání, o kterém právník ví, že je trestné nebo podvodné. Viz pravidlo 1.2 (d). Viz také pravidlo 1.16, pokud jde o povinnost nebo právo advokáta odstoupit od zastoupení klienta za takových okolností, a pravidlo 1.13 (c), které umožňuje právníkovi, pokud je klientem organizace, zveřejnit informace týkající se zastoupení za omezených okolností.

Odstavec (b) (3) se zabývá situací, kdy se právník dozví o trestném činu nebo podvodu klienta až po jeho naplnění. Přestože klient již nemá možnost zabránit odhalení tím, že se zdrží protiprávního jednání, budou existovat situace, ve kterých lze škodě utrpěné postiženou osobou zabránit, napravit ji nebo ji zmírnit. V takových situacích může právník zveřejnit informace týkající se zastoupení v rozsahu nezbytném k tomu, aby umožnil dotčeným osobám předcházet nebo přiměřeně zmírnit určité ztráty nebo se pokusit jejich ztráty kompenzovat. Odstavec 3 písm. B) se nepoužije, pokud osoba, která se poté dopustila trestného činu nebo podvodu, zaměstnává pro zastupování týkající se tohoto trestného činu právníka.

Povinnosti mlčenlivosti právníka nebrání advokátovi v zajištění důvěrné právní poradenství o osobní odpovědnosti právníka dodržovat tato pravidla. Ve většině situací bude zveřejnění informací k zajištění takového poradenství implicitně povoleno právníkovi k provedení zastupování. I když zveřejnění není implicitně povoleno, odstavec (b) (4) takové zveřejnění umožňuje, protože je důležité, aby právník dodržoval pravidla profesionálního chování.

Pokud je vyžadován právní nárok nebo disciplinární obvinění tvrdí, že se advokát podílí na jednání klienta nebo na jiném zneužití právního postavení advokáta spočívajícím v zastupování klienta, může právník reagovat v rozsahu, který právně považuje za nezbytný k zajištění obhajoby. Totéž platí, pokud jde o nárok zahrnující chování nebo zastoupení bývalého klienta. Takové obvinění může vzniknout v občanskoprávním, trestním, disciplinárním nebo jiném řízení a může vycházet z nesprávného jednání, kterého se právník údajně dopustil proti klientovi, nebo z nesprávného tvrzení třetí osoby, například osoby, která tvrdí, že byla podvedena advokát a klient jednající společně. Právo advokáta na odpověď vzniká, když je uplatněno tvrzení o této spoluúčasti. Odstavec (b) (5) nevyžaduje, aby advokát čekal na zahájení žaloby nebo řízení, které tuto spoluúčast vyžaduje, aby mohla být obhajoba zjištěno přímou reakcí na třetí osobu, která učinila takové tvrzení. Právo na obhajobu se samozřejmě použije také v případě, že bylo zahájeno řízení.

Právní zástupce s nárokem na odměnu je povolen odstavcem ( b) (5) k prokázání služeb poskytovaných v rámci akce k jejich vyzvednutí. Tento aspekt pravidla vyjadřuje zásadu, že příjemce fiduciárního vztahu jej nemůže zneužít na úkor fiduciáře.

Jiné právní předpisy mohou vyžadovat, aby právník zveřejnil informace o klientovi. Zda takový zákon nahrazuje pravidlo 1.6, je právní otázkou nad rámec těchto pravidel. Pokud se zdá, že zveřejnění informací týkajících se zastoupení vyžaduje jiné právo, právník musí o záležitosti diskutovat wi klient v rozsahu požadovaném pravidlem 1.4. Pokud však jiný zákon toto pravidlo nahrazuje a vyžaduje zveřejnění, odstavec (b) (6) umožňuje právníkovi provést takové zveřejnění, které je nezbytné pro splnění zákonů.

Detekce střetu zájmů

Odstavec (b) (7) uznává, že právníci v různých firmách si možná budou muset navzájem sdělit omezené informace, aby zjistili a vyřešili střet zájmů, například když právník uvažuje o spojení s jinou firmou, dva nebo více společností uvažuje o fúzi, nebo právník uvažuje o koupi právní praxe. Viz pravidlo 1.17, komentář. Za těchto okolností mohou právníci a právnické firmy zveřejňovat omezené informace, avšak pouze v případě, že dojde k zásadním diskusím o novém vztahu.Jakékoli takové zveřejnění by obvykle nemělo obsahovat více než totožnost osob a subjektů zapojených do záležitosti, stručné shrnutí obecných problémů a informace o tom, zda záležitost skončila. I tyto omezené informace by však měly být zveřejňovány pouze v rozsahu přiměřeně nezbytném k detekci a řešení střetů zájmů, které by mohly vzniknout z možného nového vztahu. Zveřejnění jakýchkoli informací je dále zakázáno, pokud by to ohrozilo privilegium advokáta-klienta nebo jinak poškodilo klienta (např. Skutečnost, že korporátní klient hledá radu ohledně převzetí společnosti, která nebyla veřejně oznámena; že osoba konzultoval s právníkem možnost rozvodu dříve, než jsou manželově manželovi známy úmysly osoby, nebo že osoba konzultovala s právníkem trestní vyšetřování, které nevedlo k veřejnému obvinění). Za těchto okolností odstavec (a) zakazuje zveřejnění, pokud klient nebo bývalý klient nedají informovaný souhlas. Pověřovací povinnost advokáta vůči advokátní kanceláři může rovněž upravovat chování právníka při zkoumání spojení s jinou firmou a je nad rámec těchto pravidel.

Jakékoli informace zveřejněné podle odstavce (b) (7) mohou být použity nebo dále zveřejněny pouze v rozsahu nezbytném k odhalení a vyřešení střetu zájmů. Odstavec (b) (7) neomezuje použití informací získaných způsobem nezávislým na jakémkoli zveřejnění podle odstavce (b) (7). Odstavec (b) (7) také nemá vliv na zveřejnění informací v advokátní kanceláři, pokud je zveřejnění jinak povoleno, viz komentář, například když právník ve firmě sdělí informace jinému právníkovi ve stejné firmě, aby zjistil a vyřešil střety zájmů, které by mohly vzniknout v souvislosti s přijetím nového zastoupení.

Advokátovi může být uloženo, aby odhalil informace týkající se zastoupení klienta soudem nebo jiným soudem nebo orgánem, který se domáhá nároku podle zákona jiný zákon k vynucení zveřejnění. Pokud není informovaný souhlas klienta, aby učinil něco jiného, měl by právník jménem klienta uplatnit veškerá nelichotivá tvrzení, že objednávka není povolena jiným zákonem nebo že požadované informace jsou chráněny proti vyzrazení privilegiem právník-klient nebo jiným příslušným zákonem . V případě nepříznivého rozhodnutí musí právník konzultovat s klientem možnost odvolání v rozsahu požadovaném pravidlem 1.4. Pokud však není požadován přezkum, odstavec (b) (6) umožňuje právníkovi vyhovět nařízení soudu.

Odstavec (b) umožňuje zveřejnění pouze v rozsahu, v jakém se právník důvodně domnívá, že zpřístupnění je je-li to proveditelné, měl by se právník nejprve snažit přesvědčit klienta, aby přijal vhodná opatření k vyloučení nutnosti zveřejnění. V každém případě by zveřejnění nepříznivé pro zájem klienta nemělo být větší než právník se důvodně domnívá, že je nezbytné k dosažení účelu. Pokud bude zpřístupnění provedeno v souvislosti se soudním řízením, mělo by být zpřístupnění provedeno způsobem, který omezuje přístup k informacím tribunálu nebo jiným osobám, které je potřebují znát, a je třeba usilovat o příslušné ochranné příkazy nebo jiná opatření právník v maximální možné míře.

Kompetentní jednání za účelem zachování důvěrnosti

Odstavec (c) vyžaduje, aby právník jednal kompetentně za účelem ochrany informací souvisejících se zastupováním klienta před neoprávněným přístupem třetími stranami a proti neúmyslnému nebo neoprávněnému vyzrazení advokátem nebo jinými osobami, které se podílejí na zastupování klienta nebo podléhají dohledu právníka. Viz pravidla 1.1, 5.1 a 5.3. Neoprávněný přístup k informacím týkajícím se zastoupení klienta nebo jejich neúmyslné nebo neoprávněné vyzrazení nepředstavuje porušení odstavce c), pokud právník vynaložil přiměřené úsilí, aby zamezil přístupu nebo vyzrazení. Mezi faktory, které je třeba vzít v úvahu při určování přiměřenosti úsilí právníka, patří mimo jiné citlivost informací, pravděpodobnost zveřejnění, pokud nebudou použity další záruky, náklady na použití dalších záruk, obtížnost provádění záruk a rozsah, v jakém záruky nepříznivě ovlivňují schopnost právníka zastupovat klienty (např. nadměrné ztížení používání zařízení nebo důležitého softwaru). Klient může požadovat, aby právník provedl speciální bezpečnostní opatření, která nejsou vyžadována tímto pravidlem, nebo může dát informovaný souhlas s upuštěním od bezpečnostních opatření, která by jinak podle tohoto pravidla byla vyžadována.Zda může být od právníka požadováno, aby podnikl další kroky k zabezpečení informací o klientovi, aby vyhověl jiným zákonům, jako jsou státní a federální zákony, které upravují ochranu osobních údajů nebo které ukládají oznamovací požadavky v případě ztráty nebo neoprávněného přístupu k elektronickým informacím , je nad rámec těchto pravidel. Povinnosti právníka při sdílení informací s nelegálními právníky mimo jeho vlastní firmu najdete v pravidle 5.3, Komentáře -.

Při přenosu sdělení, které obsahuje informace týkající se zastupování klienta, musí právník přijmout přiměřená opatření, aby zabránil tomu, aby se informace dostaly do rukou nezamýšlených příjemců. Tato povinnost však nevyžaduje, aby právník používal zvláštní bezpečnostní opatření, pokud způsob komunikace poskytuje přiměřené očekávání soukromí. Zvláštní okolnosti však mohou vyžadovat zvláštní opatření. Mezi faktory, které je třeba vzít v úvahu při určování přiměřenosti očekávání právníka v souvislosti s důvěrností, patří citlivost informací a míra, v jaké je soukromí komunikace chráněno zákonem nebo dohodou o důvěrnosti. Klient může od právníka vyžadovat provedení zvláštní bezpečnostní opatření nevyžadovaná tímto pravidlem nebo mohou dát informovaný souhlas s použitím komunikačních prostředků, které by jinak byly tímto pravidlem zakázány. Zda může být od právníka požadováno, aby učinil další kroky za účelem dodržení jiných zákonů, jako např. státní a federální zákony, které upravují ochranu osobních údajů, přesahují rámec těchto pravidel.

Bývalý klient

Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení vztahu klient-právník. Viz Pravidlo 1.9 (c) (2). Viz pravidlo 1.9 (c) (1) týkající se zákazu používání těchto informací ke znevýhodnění bývalého klienta.