Prezidentská volební komise Upravit

Novela článku 76 ústavy stanoví zřízení „prezidentské volební komise“, která by měla úplnou nezávislost a bude pověřen dohledem nad procesem prezidentských voleb.

Komise se bude skládat z 10 členů, kterým bude předsedat předseda Nejvyššího ústavního soudu a čtyři další členové soudní moci z moci úřední, kteří jsou nejvíce senior sloužící náměstek předsedy každého z nejvyšších ústavních, kasačního soudu a nejvyššího správního soudu a předseda káhirského odvolacího soudu.

Zbytek komise bude tvořen pěti nezávislé a neutrální osobnosti veřejného života: tři budou vybráni Shromážděním národů a dvě budou vybráni Radou Shoura.

Rozhodnutí tohoto výboru budou přijímána většinou sedmi hlasů. Tato komise bude mít období pěti ano rs a bude výlučně kompetentní dohlížet na proces prezidentských voleb, včetně přijímání nominací, oznamování jmen přijatých kandidátů, dohledu nad volebními postupy, počítání hlasů a oznamování výsledků.

Bude mít také konečné soudní rozhodnutí pravomoc rozhodovat o jakémkoli napadení nebo výzvě předložené v souvislosti s prezidentskými volbami a její rozhodnutí bude konečné a nebude se proti němu možno odvolat. Výbor vydá svá vlastní nařízení a bude mít pravomoc zřizovat obecné podvýbory z řad soudců, kteří budou pod jeho dohledem sledovat různé fáze volebního procesu. Volební proces bude dokončen za jeden den.

Inaugurace a přísaha Úpravy

V souladu s článkem 79 ústavy musí prezident před vykonáním své funkce složit následující přísahu nebo potvrzení. funkce: „Přísahám Alláhem Všemohoucímu, že upřímně udržuje republikánský systém, respektuje ústavu a zákony, plně se stará o zájmy lidí a udržuje nezávislost a územní celistvost vlasti.“

Funkční období Editovat

Podle ústavy prezident vykonává funkční období čtyř let. Je omezen na dvě období, ať už po sobě jdoucí nebo oddělená. Pokud by například dosavadní prezident Sisi v roce 2018 neuspěl ve své nabídce na znovuzvolení, byl by způsobilý znovu kandidovat v roce 2022 a pokud by úspěšný musel v roce 2026 nadobro opustit úřad.

Egyptský parlament ve čtvrtek 14. února 2019 v drtivé většině hlasoval o schválení návrhů změn ústavy země z roku 2013, ukončení omezení funkčního období prezidenta a možného umožnění úřadujícímu prezidentovi Abdel-Fattah el-Sissimu zůstat ve funkci do roku 2034. Tyto změny byly následně ratifikován v egyptském ústavním referendu z roku 2019.

Během svého funkčního období nesmí být prezident formálním členem politické strany.

Je-li zvolený prezident oznámeno před koncem funkčního období stávajícího prezidenta, úřadující prezident pokračuje ve funkci až do konce svého funkčního období.

SuccessionEdit

V případě dočasné pracovní neschopnosti prezidenta, ústava poskytuje prezidentovi vzdal se svých pravomocí viceprezidentovi nebo předsedovi vlády. Osoba, která se ujme funkce, je však u moci omezená, protože nový prezident nemůže rozpustit parlament, navrhnout ústavní změny nebo odvolat kabinet z funkce.

V případě uvolnění prezidentské kanceláře nebo trvalé pracovní neschopnosti předsedy dočasně převezme předsedu Lidového shromáždění. V případě, že bude Lidové shromáždění v takovou dobu rozpuštěno, převezme předsednictví předseda Nejvyššího ústavního soudu za podmínky, že ani jeden z nich nebude sám nominován pro předsednictví. Oba mají také omezenou moc, protože nemohou rozpustit parlament, vyjmout kabinet ani navrhnout ústavní změny.

Lidové shromáždění poté vyhlásí uvolnění funkce prezidenta a nový Prezident bude zvolen maximálně do šedesáti dnů ode dne uvolnění úřadu.

Ačkoli ústava přímo nestanoví žádnou roli viceprezidenta v procesu prezidentského nástupnictví, se stalo tradicí, že lidové shromáždění nominovalo viceprezidenta na uvolněnou kancelář prezidenta. Sadat i Mubarak působili v době, kdy se prezidentská kancelář uvolnila, místopředsedy, avšak po nástupu Mubaraka v roce 1981 jako prezident jmenoval viceprezidenta až 29. ledna 2011, kdy během zásadních protestů požadujících reformy jmenoval Omara Sulejmana do role.

ResignationEdit

Prezident Gamal Abdel Nasser podal rezignaci po drtivé egyptské porážce ve válce s Izraelem v roce 1967, poté se po masových demonstracích egyptské veřejnosti vrátil do úřadu. Prezident Mubarak také rezignoval 11. února 2011 po osmnácti dnech protestů proti jeho režimu.

Prezident může rezignovat doručením rezignace lidovému shromáždění podle ústavy z roku 2012 a 2014.

Oficiální rezidenceUpravit

Předsednictví v Egyptě ovládá kromě jiných prezidentských penzionů 8 prezidentských rezidencí. Egyptským oficiálním sídlem a kanceláří prezidenta je palác Heliopolis v Káhiře. Mezi další prezidentské paláce patří:

• Palác Abdeen ve staré Káhiře v Káhiře.
• Palác Koubbeh v Káhiře.
• Palác Ras Al-Teen, v Alexandrii
• palác Montaza, v Alexandrii
• palác Al-Tahra, v Káhiře
• palác Al-Oroba, v Káhiře