Reynoldsovo číslo, v mechanice tekutin, kritérium toho, zda je tok kapaliny (kapaliny nebo plynu) absolutně stálý (proudnicový nebo laminární), nebo v průměru stabilní s malým nestálým fluktuace (turbulentní). Kdykoli je Reynoldsovo číslo menší než asi 2 000, je tok v potrubí obecně laminární, zatímco při hodnotách vyšších než 2 000 je tok obvykle turbulentní. Ve skutečnosti k přechodu mezi laminárním a turbulentním tokem nedochází při konkrétní hodnotě Reynoldsova čísla, ale v rozmezí obvykle začínajícím mezi 1 000 a 2 000 a sahajícími nahoru mezi 3 000 a 5 000.

V roce 1883 předvedl britský inženýr a fyzik Osborne Reynolds, britský inženýr a fyzik že přechod od laminárního k turbulentnímu proudění v trubce závisí na hodnotě matematické veličiny, která se rovná průměrné rychlosti toku krát průměr trubice krát hmotnostní hustota kapaliny děleno její absolutní viskozitou. Tato matematická veličina, čisté číslo bez rozměrů, se stala známou jako Reynoldsovo číslo a následně byla aplikována na jiné typy toku, které jsou zcela uzavřeny nebo zahrnují pohybující se objekt zcela ponořený do tekutiny.