Účinek krátkodobé suplementace chloridem draselným a citrátem draselným na krevní tlak u hypertenziv
Mnoho důkazů naznačuje, že příjem draslíku hraje důležitou roli při regulaci krevního tlaku.1,2 Klinické studie draslíku suplementace prokázala významný účinek na snížení krevního tlaku, zejména u jedinců s vysokým krevním tlakem.3,4 Většina předchozích studií však používala chloridovou sůl draslíku (tj. chlorid draselný), což je vhodné pro dvojitě zaslepenou studii používání Slow-K (chlorid draselný s pomalým uvolňováním) versus Slow-K placebo.5 Draslík v ovoci a zelenině není chloridová sůl, ale spíše směs fosforečnanu draselného, síranu, citrátu a mnoha organických aniontů včetně proteinů. Není jasné, zda nechloridová sůl draslíku má větší nebo menší účinek na krevní tlak ve srovnání s chloridem draselným.
Řada studií prokázala, že zvýšení konzumace ovoce a zeleniny má významný vliv na krev Zdá se, že srovnání studie DASH (dietní přístupy k zastavení hypertenze) s klinickými studiemi suplementace chloridem draselným5 naznačuje, že pokles krevního tlaku se zvyšujícím se množstvím ovoce a zeleniny je podobný poklesu, který byl zjištěn při jeho podávání suplementací chlorid draselný u jedinců se zvýšeným krevním tlakem. Abychom dále studovali účinek různých solí draslíku na krevní tlak, provedli jsme randomizovanou zkříženou studii porovnávající chlorid draselný s citrátem draselným.
Metody
Čtrnáct do studie vstoupili a dokončili osoby s esenciální hypertenzí (systolický ≥ 140 mm Hg a / nebo diastolický ≥ 90 mm Hg) doporučené místními praktickými lékaři. U pacientů užívajících diuretika před zahájením studie nebyli pacienti dříve léčeni nebo byla léčba ukončena na dobu nejméně 4 týdnů nebo 8 týdnů. Vyloučili jsme jedince se sekundární příčinou hypertenze, maligní hypertenze, selhání ledvin, ischemické choroby srdeční, cerebrovaskulární nemoci, těhotenství, diabetes mellitus nebo ty, kteří užívali perorální antikoncepci nebo jiné léky. Studie byla schválena etickou komisí místní nemocnice. Všechny subjekty poskytly písemný informovaný souhlas. Bylo jich 11 mužů (9 bílých) a 3 ženy (2 bílé). Průměrný věk byl 51 ± 9 let a průměrný index tělesné hmotnosti byl 29,9 ± 5,0 (kg / m2).
Studie byla koncipována jako randomizovaná zkřížená studie. Po základním hodnocení, které zahrnovalo krevní tlak, tělesnou hmotnost, plazmu a močové elektrolyty, byli jednotlivci randomizováni k podávání buď chloridu draselného, 96 mmol / d (12 tablet Slow-K), nebo citrátu draselného, 96 mmol / d (34 ml draslíku). citrátová kapalina). Po 1 týdnu této léčby pak jednotlivci přešli, aby dostali další léčbu další 1 týden. Mezi dvěma léčebnými obdobími došlo k 1týdennímu vymývání. Všem subjektům bylo doporučeno dodržovat své stravovací návyky a životní styl a během studie se vyvarovat intenzivního fyzického cvičení. Krevní tlak byl měřen ve stejném rameni pomocí automatického digitálního tlakoměru (Omron HEM-705CP) po 5 minutovém odpočinku vsedě.8 Byly odebírány tři hodnoty krevního tlaku v intervalech 1 až 2 minuty a průměrná hodnota Při analýze dat byla použita 3 měření. Dva 24hodinové odběry moči byly získány při vstupu do studie, po 1 týdnu s chloridem draselným a po 1 týdnu s citrátem draselným.
Výsledky jsou uváděny jako průměr ± SD. K porovnání rozdílu v kontinuálních proměnných mezi 2 studijními obdobími byly použity párové t testy. Statistické analýzy byly prováděny pomocí Statistického balíčku pro sociální vědy.
Výsledky
Na počátku byl krevní tlak 151 ± 16/93 ± 7 mm Hg s 24hodinová exkrece draslíku močí 81 ± 24 mmol. Během randomizované zkřížené části studie byl krevní tlak 140 ± 12/88 ± 7 mm Hg s 24hodinovým močovým draslíkem 164 ± 36 mmol v 7. den chloridu draselného a krevní tlak byl 138 ± 12/88 ± 6 mm Hg s 24hodinovým draslíkem v moči 160 ± 33 mmol v 7. dni citrátu draselného. Tyto krevní tlaky byly významně nižší ve srovnání s výchozími hodnotami; mezi chloridem draselným a citrátem draselným však nebyl významný rozdíl v krevním tlaku (obrázek; průměrný rozdíl: 95% interval spolehlivosti, 1,6; rozmezí, -2,3 až 5,6 mm Hg; P = 0,385 pro systolický; rozmezí, -2,4 až 3,7 mm Hg; P = 0,653 pro diastolický krevní tlak).
Hladina draslíku v plazmě byla 4,2 ± 0,3 mmol / l při základní linie.Během randomizované křížové části studie byla plazmatická hladina draslíku 4,6 ± 0,3 mmol / l s chloridem draselným a 4,6 ± 0,3 mmol / l s citrátem draselným. Tyto hodnoty byly významně vyšší ve srovnání s výchozími hodnotami (zvýšené o 0,4 mmol / l); v plazmě draslíku však nebyl významný rozdíl mezi chloridem draselným a citrátem draselným (tabulka). Plazmatický hydrogenuhličitan byl významně vyšší u citrátu draselného ve srovnání s chloridem draselným. U citrátu draselného došlo k významnému snížení poměru vápníku a kreatininu v moči za 24 hodin a k významnému zvýšení pH moči ve srovnání s chloridem draselným nebo před zahájením léčby. Nebyl zjištěn žádný významný rozdíl mezi chloridem draselným a citrátem draselným v tepové frekvenci nebo tělesné hmotnosti nebo plazmatickém sodíku, chloridu, vápníku, fosfátu, kreatininu nebo 24hodinovém objemu moči, vylučování sodíku nebo kreatininu. Ani tyto hodnoty se významně nelišily od výchozích hodnot (tabulka).
Nebyl zjištěn žádný významný rozdíl mezi chloridem draselným a citrátem draselným v aktivitě reninu v plazmě nebo aldosteronu; plazmatický aldosteron však byl významně vyšší u chloridu draselného i citrátu draselného ve srovnání s výchozí hodnotou (tabulka). 24hodinový noradrenalin nebo adrenalin v moči se významně nelišily mezi chloridem draselným a citrátem draselným, zatímco poměr noradrenalin / kreatinin v moči byl významně nižší u citrátu draselného ve srovnání s chloridem draselným. Jak 24hodinový dopamin v moči, tak poměr dopamin / kreatinin byly významně nižší u citrátu draselného ve srovnání s poměrem u chloridu draselného. Žádný z katecholaminů v moči se však významně nelišil od výchozích hodnot (tabulka).
Diskuse
Mnoho předchozích randomizovaných studií ukázalo, že suplementace chloridem draselným snižuje krevní tlak, 3,4 a bylo navrženo, aby byl v klinické praxi používán jako náhrada draslíku chlorid draselný.9 Naše studie naznačuje, že citrát draselný má podobný účinek na krevní tlak jako chlorid draselný, což naznačuje, že iont draslíku může mít účinek na krevní tlak nezávisle na jeho konjugovaných aniontech. Tyto výsledky naznačují, že draslík se nemusí podávat s chloridem pro snížení krevního tlaku a zvýšení spotřeby potravin s vysokým obsahem draslíku, i když ne ve formě chloridu draselného, může mít na krevní tlak podobný účinek jako suplementace chloridem draselným.
Na rozdíl od většiny předchozích studií suplementace draslíkem3, které byly provedeny u jedinců s nízkým příjmem draslíku, např. v průměru 60 mmol / d, byla naše studie u jedinců s relativně vysokým příjem draslíku, jak ukazuje výchozí 24hodinová exkrece draslíku močí 81 mmol. Výsledky naznačují, že zvýšení příjmu draslíku má u těchto jedinců významný vliv na krevní tlak.
Naše zjištění, že chlorid draselný a citrát draselný mají podobný účinek na krevní tlak, podporuje studie DASH. Studie DASH, zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny se zvýšením 24hodinového draslíku v moči způsobilo pokles krevního tlaku o 7/3 mm Hg u jedinců s mírně zvýšeným krevním tlakem.6 Toto snížení krevního tlaku je podobné jako u který byl nalezen v pečlivě kontrolované dvojitě zaslepené studii suplementace chloridem draselným u hypertenzních jedinců.5 Naše výsledky podporuje také studie Morris et al, kteří srovnávali hydrogenuhličitan draselný s chloridem draselným a prokázali, že tyto 2 draselné soli byly stejně účinné při snižování krevního tlaku u jedinců s vysokým krevním tlakem.10 Náš nález je však v kontrastu se studií Over Over et al, 11, kteří studovali účinek chlorid draselný 120 mmol / d po dobu 8 týdnů a citrát draselný 120 mmol / d po dobu 8 týdnů u 25 pacientů s esenciální hypertenzí. Zjistili významný pokles krevního tlaku s citrátem draselným, ale žádnou významnou změnu krevního tlaku s chloridem draselným. Toto pozorování kontrastovalo s většinou studií doplňování chloridu draselného u hypertenzních jedinců.3,4 Další studie Mullen a O’Connor srovnávala chlorid draselný s citrátem draselným u 24 normotenzních jedinců a ukázala, že ani jedna draselná sůl neměla významný vliv na krevní tlak .12 Je pravděpodobné, že tato studie nemá dostatečnou schopnost detekovat malou změnu krevního tlaku s doplňováním draslíku u normotenzních jedinců.
Naše studie také ukázala, že citrát draselný měl významný účinek na snížení vápníku v moči a vápníku / poměr kreatininu. To je v souladu s dalšími studiemi, které ukázaly, že vyšší příjem draslíku byl spojen s nižším vylučováním vápníku močí a vyšší kostní hmotou.13–16 Protože acidobazická homeostáza také ovlivňuje vylučování vápníku močí a různé draselné soli mají různé účinky na acidobazickou rovnováhu, je obtížné vědět, zda je změna vápníku v moči pozorovaná ve studiích doplňování draslíku způsobena změnou draslíková nebo acidobazická rovnováha. Řada studií od Lemanna et al. 17–19 naznačuje, že účinek draslíku na vylučování vápníku močí může být nezávislý na jeho účinku na acidobazickou rovnováhu, ale podáním draselné soli ve formě citrátu nebo hydrogenuhličitanu má větší účinek snížení poměru vápníku v moči a vápníku / kreatininu ve srovnání s chloridem draselným. Z naší studie není jasné, zda má draselný iont nezávislý účinek na vápník v moči. Skutečnost, že s chloridem draselným nedošlo k žádné významné změně poměru vápníku v moči nebo vápníku / kreatininu, ale ke snížení pH moči, naznačuje, že účinek draslíku může být zmírněn změnou pH, pokud vůbec něco.
V naší studii bylo vylučování dopaminu močí významně sníženo u citrátu draselného ve srovnání s vylučováním chloridu draselného. To je v souladu se závěry Ball et al20, kteří prokázali pokles dopaminového moči po perorálním podání hydrogenuhličitanu sodného a zvýšení dopaminu v moči perorálním sodíkem, draslíkem nebo chloridem amonným. Běžným mechanismem je alkalóza vyvolaná citrátem draselným nebo hydrogenuhličitanem sodným a alkalóza může snížit produkci dopaminu v ledvinách. Není však jasné, do jaké míry by změna dopaminu v moči ovlivnila účinek draslíku na krevní tlak.
Potenciální omezení naší studie zahrnují: (1) studie nebyla dvojitě zaslepená; použití automatického digitálního tlakoměru však mohlo eliminovat zkreslení pozorovatele v měření krevního tlaku; (2) neexistovalo žádné placebem kontrolované období; proto nelze vyloučit placebo efekt. (Interpretace změn oproti výchozím hodnotám by měla být prováděna opatrně kvůli potenciálu regrese k průměru, zejména pro krevní tlak, protože do studie byli zařazeni osoby se zvýšeným krevním tlakem.); a (3) Počet studovaných osob je malý. Při velikosti vzorku 14 má studie sílu 90% k detekci rozdílu v systolickém krevním tlaku 5,9 mm Hg nebo více mezi chloridem draselným a citrátem draselným a sílu 80% k detekci rozdílu 5,1 mm Hg nebo více v systolickém krevním tlaku při standardní odchylce rozdílu 6,8. Rozdíl 5 až 6 mm Hg v systolickém krevním tlaku by byl považován za klinicky významný. Naše studie by však byla poddimenzovaná, aby detekovala rozdíl v systolickém krevním tlaku < 5,1 mm Hg, což by bylo z hlediska populace považováno za důležité. S ohledem na tato potenciální omezení probíhá rozsáhlejší dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie s delší dobou, která má dále studovat účinek různých solí draslíku na krevní tlak a také studovat, zda má zvýšení příjmu draslíku další příznivé účinky na lidské zdraví, 2, jak naznačují epidemiologické studie na lidech a experimentální studie na zvířatech.
Závěrem naše studie naznačuje, že u pacientů s esenciální hypertenzí mají chlorid draselný a citrát draselný podobný účinek na krevní tlak. Tyto výsledky podporují další důkazy o zvýšení příjmu draslíku a naznačují, že draslík se ke snížení krevního tlaku nemusí podávat ve formě chloridu draselného. Zvyšování spotřeby potravin s vysokým obsahem draslíku bude mít pravděpodobně stejný účinek na krevní tlak jako chlorid draselný.
Perspektivy
Mnoho randomizovaných studií ukázalo, že doplnění chloridu draselného snižuje krevní tlak. Draslík v ovoci a zelenině však není chloridová sůl, ale směs fosforečnanu draselného, síranu, citrátu a mnoha organických aniontů včetně bílkovin. Naše studie naznačuje, že nechloridová sůl draslíku (citrát draselný) má podobný účinek na krevní tlak jako chlorid draselný. Tyto výsledky podporují další důkazy o zvýšení příjmu draslíku, čehož by se nejlépe dosáhlo zvýšením konzumace ovoce a zeleniny, což by samo o sobě mohlo mít další příznivé účinky na zdraví nezávisle na příjmu draslíku.
Děkujeme Lawrencovi Ruddockovi za důkladnou kontrolu údajů této studie. Děkujeme také dalším zaměstnancům jednotky krevního tlaku, včetně lékařů, vědců a techniků, za pomoc se studií. Jsme vděční společnosti Alliance Pharmaceuticals Ltd za poskytnutí služby Slow-K.
Poznámky pod čarou
- 1 He FJ, MacGregor GA. Příjem draslíku a krevní tlak. Redakční. Jsem J Hypertens. 1999; 12: 849–851. CrossrefMedlineGoogle Scholar
- 2 He FJ, MacGregor GA. Příznivé účinky draslíku. Klinický přehled. BMJ. 2001; 323: 497–501.CrossrefMedlineGoogle Scholar
- 3 Whelton PK, He J, Cutler JA, Brancati FL, Appel LJ, Follmann D, Klag MJ. Účinky orálního draslíku na krevní tlak, metaanalýza randomizovaných kontrolovaných klinických studií. JAMA. 1997; 277: 1624–1632.CrossrefMedlineGoogle Scholar
- 4 Cappuccio FP, MacGregor GA. Snižuje doplňování draslíku krevní tlak? Metaanalýza publikovaných studií. J Hypertens. 1991; 9: 465–473.CrossrefMedlineGoogle Scholar
- 5 MacGregor GA, Smith SJ, Markandu ND, Banks R, Sagnella GA. Mírné doplňování draslíku u esenciální hypertenze. Lanceta. 1982; II: 567–570. Google Scholar
- 6 Appel LJ, Moore TJ, Obarzanek E, Vollmer WM, Svetkey L, Sacks FM, Bray GA, Vogt TM, Cutler JA, Windhauser MM, Lin PH, Karanja N. Klinické hodnocení účinků stravovacích návyků na krevní tlak. N Engl J Med. 1997; 336: 1117–1124. CrossrefMedlineGoogle Scholar
- 7 John JH, Ziebland S, Yudkin P, Roe LS, Neil HAW, pro studijní skupinu pro ovoce a zeleninu v Oxfordu. Účinky konzumace ovoce a zeleniny na plazmatické koncentrace antioxidantů a krevní tlak: randomizovaná kontrolovaná studie. Lanceta. 2002; 359: 1969–1974. CrossrefMedlineGoogle Scholar
- 8 O’Brien E, Mee F, Atkins N, Thomas M. Vyhodnocení tří zařízení pro vlastní měření krevního tlaku podle revidovaného protokolu British Hypertension Society Protocol: Omron HEM-705CP, Philips HP5332 a Nissei DS-175. Monitorování krevního tlaku. 1996; 1: 55–61. MedlineGoogle Scholar
- 9 Cohn JN, Kowey PK, Whelton PK, Prisant M. Nové pokyny pro náhradu draslíku v klinické praxi. Současný přehled Národní rady o draslíku v klinické praxi. Arch Intern Med. 2000; 160: 2429–2436.CrossrefMedlineGoogle Scholar
- 10 Morris RC Jr., Schmidlin O, Tanaka M, Forman A, Frassetto L, Sebastian A. Rozdílné účinky doplňkových KCl a KHCO3: patofyziologické a klinické důsledky. Semin Nephrol. 1999; 19: 487–493. MedlineGoogle Scholar
- 11 Overlack A, Maus B, Ruppert M, Lennarz M, Kolloch R, Stumpe KO. Citrát draselný versus chlorid draselný u esenciální hypertenze. Účinky na hemodynamické, hormonální a metabolické parametry. Dtsch Med Wochenschr. 1995; 120: 631–635. MedlineGoogle Scholar
- 12 Mullen JT, O’Connor DT. Účinek draslíku na krevní tlak: je důležitý konjugovaný anion? J Lidské hyperteny. 1990; 4: 589–596.MedlineGoogle Scholar
- 13 New SA, Bolton-Smith C, Crubb DA a Reid DM. Vliv výživy na minerální hustotu kostí: průřezová studie u premenopauzálních žen. Am J Clin Nutr. 1997; 65: 183–189. CrossrefGoogle Scholar
- 14 New SA, Robins SP, Campbell MK, Martin JC, Garton MK, Bolton-Smith C, Crubb DA, Lee SJ, Reid DM. Vlivy stravy na kostní hmotu a metabolismus kostí: další důkazy pozitivní vazby mezi konzumací ovoce a zeleniny a zdravím kostí. Am J Clin Nutr. 2000; 71: 142–151. CrossrefMedlineGoogle Scholar
- 15 Sebastian A, Harris ST, Ottaway JH, Todd KM, Morris RC. Vylepšená minerální rovnováha a kostní metabolismus u postmenopauzálních žen léčených hydrogenuhličitanem draselným. N Engl J Med. 1994; 330: 1776–1781.CrossrefMedlineGoogle Scholar
- 16 Tucker KL, Hannan MT, Chen H, Cupples LA, Wilson PWF, Kiel DP. Příjem draslíku, hořčíku a ovoce a zeleniny je spojen s vyšší hustotou kostních minerálů u starších mužů a žen. Am J Clin Nutr. 1999; 69: 727–736.CrossrefMedlineGoogle Scholar
- 17 Lemann J, Pleuss JA, Gray RW a Hoffmenn RG. Podávání draslíku snižuje a deprivace draslíku zvyšuje vylučování vápníku močí u zdravých dospělých. Kidney Int. 1991; 39: 973–983. CrossrefMedlineGoogle Scholar
- 18 Lemann J, Gray RW, Pleuss JA. Hydrogenuhličitan draselný, ale nikoli hydrogenuhličitan sodný, snižuje vylučování vápníku močí a zlepšuje rovnováhu vápníku u zdravých mužů. Kidney Int. 1989; 35: 688–695.CrossrefMedlineGoogle Scholar
- 19 Lemann J, Pleuss JA, Gray RW. Draslík způsobuje retenci vápníku u zdravých dospělých. J Nutr. 1993; 123: 1623–1626.CrossrefMedlineGoogle Scholar
- 20 Ball SG, Oats NS a Lee MR. Dopamin v moči u člověka a potkanů: účinky anorganických solí na vylučování dopaminu. Clin Sci Mol Med. 1978; 55: 167–173. MedlineGoogle Scholar