Předpokládejme, že navštěvujete americký pár v jejich zemi. Všechny jejich čtyři děti jsou zde také k oslavě zvláštní příležitosti: Michael (27 let), Claire (20 let), Bill (16 let) a Mary (15 let).
U večeře začal živý rozhovor. Jak by Claire nazvala svého staršího bratra? Samozřejmě by mu říkala Michael, protože se tak jmenuje. A jak by Bill zavolal Michaelovi? Bill by také zavolal Michaelovi Michaelovi. Jaký má smysl všechny tyto nudné otázky? No … způsob, jakým si říkají, by byl velmi odlišný, kdyby to byla korejská rodina.
V korejské rodině by Claire nazvala svého staršího bratra Michaela nikoli jeho skutečným jménem, ale slovy „oppa“, což znamená slovo, jednoduše „starší bratr“. Když s ním mluví přímo, řekne například: „Oppo, zkusil jsi to?“ Stejné slovo se používá, když mluví o Michaelovi s třetí osobou – například: „Moje oppa je účetní.“
Ale slovo „oppa“ by měla používat pouze mluvčí.
Když Bill volá svého staršího bratra Michaela, musí místo „oppa“ použít jiné slovo „hyung“. „Hyung“ také znamená „starší bratr“, ale používá se pouze mezi bratry. (Výslovnost „hyung“ je podobná anglickému slovu „young“, kromě toho, že začíná zvukem / h /.) Když Bill mluví s Michaelem nebo o něm řekl: „Hyung, zkusil jsi to?“ nebo „Můj hyung je účetní.“

Pro „starší sestru“ používají různá slova Když Mary volá svou starší sestru Claire, Mary by ji nenazvala jménem, ale slovy „unnie“. (Je to 2slabičné slovo: „un“ zní jako první slabika slova „under“; „nie“ zní jako „koleno“.) Například Mary řekla: „Unnie, zkusila jsi to?“ nebo „Moje unnie je studentka.“ „Unnie“ se však používá pouze mezi sestrami. Když tedy Bill volá svou starší sestru Claire, musí použít jiné slovo „noona“ (vyslovuje se noo-nah). Například: „Noona, zkusil jsi to?“ nebo „Moje noona je studentka.“

Rekapitulace: Použijí se slova pro „starší sestru“
„Unnie“ () mezi sestrami
„Noona“ () se používá mezi bratrem a jeho starší sestrou

Jak Korejci nazývají své mladší bratry nebo sestry „Musíme se naučit další sadu čtyř slov? Naštěstí pro začínající korejce se tu komplikace zastaví. Když Korejci mluví přímo s mladšími členy rodiny, říkají jim jen jejich jména. Takže, Michael by řekl:“ Claire, zkusila jsi to? “ a „Bille, zkusil jsi to?“

Ve výše uvedeném příkladu má Claire pouze jednu „oppu“, ale Mary dvě. Mary by Michaela i Billa nazvala „oppa“. Bill má dvě sestry, ale jen jednu „noona“. Michael, který je nejstarší, nikdy nebude mít šanci použít žádné ze 4 slov ve své nejbližší rodině. Některá slova však může použít svým příbuzným.

Použití rozšířeno na příbuzné

Tradiční Korea byla soustředěna kolem zemědělských vesnic, kde byla pro vzdálené příbuzné je běžné, že žijí poblíž a často se setkávají. Korejský slovník je nabitý pojmy popisujícími pokrevní vztahy. Existují specifická slova pro starší bratrance, starší bratrance, bratr matky, dceru bratrance otce a seznam pokračuje dál a dál.
Korejci však raději používají stejnou sadu slov, která jsme se právě naučili (oppa, hyung, unnie, noona), aby nazvali své starší příbuzné, kteří patří ke stejné generaci, bez ohledu na vzdálenost. Když někdo nazývá vzdáleného příbuzného „oppa“, znamená to, že by raději odřízla vrstvy vzdálenosti a jednoduše s ním zacházela, jako by to byl její vlastní bratr. Totéž platí pro hyung, unnie a noona. Důležité je zde koncept bytí ve stejné generaci, který je definován genealogií a ne věkovou skupinou. V extrémním případě je možné, že syn bratrance vašeho otce může být o několik desetiletí starší než vy. Ale protože je stále ve stejné generaci v genealogickém smyslu, pokud se ho rozhodnete zavolat známou formou, nazvali byste ho „oppa“ nebo „hyung“.

Použití rozšířeno i mimo vztah krve

Možná nebudete mít příliš emocionální pouto s dětmi bratrance vašeho otce, pokud jste s nimi nestrávili nějaký čas ve svých formativních letech. Možná jste ve skutečnosti blíže někomu, koho jste potkali mimo hranici pokrevní linie. Mnoho Korejců se rozhodlo stírat hranice při kontaktu se staršími přáteli, se kterými se společensky setkali říkat jim „hyung“, „unnie“, „oppa“ nebo „noona“.Použitím těchto výrazů dáváte najevo svou ochotu být neformální, jako by to byli vaši vlastní bratři nebo sestry. Předpokládejme, že 20letý barytonový zpěvák vstoupil do církevního sboru, kde byl představen 24letému tenorovi. Zpočátku může oslovit staršího zpěváka trochu formálně. Pokud po nějaké socializaci budou mít vzájemný pocit, že si jejich vztah zaslouží neformální vztah bratr-bratr, mladý baryton může začít svého nového (staršího) přítele nazývat „hyung“. Podobně, když se mladá žena setká s o něco starší ženou, může v určitém okamžiku ji začnou nazývat „unnie“ – opět, pouze pokud mají pocit, že si jejich vztah zaslouží neformálnost mezi sestrami.
Počáteční formální období může být týden, den nebo jen 2 minuty. Nebo to nemusí nikdy skončit. Ve skutečnosti existuje mnoho Korejců, kteří by tyto rodinné výrazy nikdy nepoužívali (a nikdy nechtěli, aby jim někdo říkal) mimo skutečný pokrevní vztah. Rozšířené použití tedy není v žádném případě povinné.
Zda by se rozhodly použít tyto výrazy, závisí také na tom, kdy k prvnímu setkání došlo. 35letá žena, která nedávno společensky poznala o něco staršího muže, by ho pravděpodobně nikdy nenazvala „oppa“, i když by to mohla udělat, kdyby měla 22 let a určitě mnohem snadněji, kdyby jí bylo 17. Přesto, možná najdete ženu kolem 60 let, která volá staršího muže „oppa“, protože se pravděpodobně setkali, když byli mladí, a ona mu tak říká už desítky let. Navíc někdy můžete vidět vdanou ženu, která svému manželovi říká „oppa“, protože tak mu říkala, než se za něj provdala a přejít po sňatku na tradiční výraz bylo pravděpodobně trapné.